V pátek 15. 7. 2011 jsme já, Petr, Martin a Jirka vyrazili z rodinného výletu do Kamenického Šenova směrem na sever, vybaveni svačinou a několika telefony s GPS. Bohužel shodou nešťastných náhod a hlavně chybějící papírovou mapou se naše cesta k 60km vzdálenému lomu v Německu protáhla asi na čtyři hodiny, což zejména cestujícím na zadních sedadlech na zdravotním stavu nepřidalo.
Nakonec jsme ale Šroták slavně našli a připravili se na ponor. Viditelnost byla bohužel po nedávných deštích velice špatná, do 17 metrů prakticky nulová. Díky tomu jsem se ztratil hned na začátku ponoru a tak nakonec společně pokračovali jenom Petr s Jirkou. Já se mezitím pokusil zanořit alespoň u stěny, ale ve chvíli, kdy jsem si po minutě v 10 metrech málem vypíchl oko (děkuji tímto firmě BARE za skutečně odolné sklo jejich masky) o větev nějaké východoněmecké borovice, poslušně jsem se vynořil, uklidil výstroj a dal si na břehu v klidu kafe.
Kluci mezitím pokračovali ke garáži (vchod ve 42metrech) a potom směrem k šachtám. V hloubce pod 17 metrů byla viditelnost výborná přes 6 metrů, ale nad ní byla neprostupná stěna. Celý ponor trval necelou hodinku včetně dekomprese. Upozorňujeme na zvýšení hladiny vody.
Cestou zpět jsme pokračovali v úspěšné navigaci, navštívili jsme kromě Německa i Polsko, ale jelikož jsme přijeli přesně na začátek grilování, nikdo si nestěžoval.
Petr Řehák
