V sobotu 13. 4. jsme sedli na Ruzyni do letadla a odletěli do Egypta na letiště Hurghada, abychom se co nejrychleji přesunuli co cíle – Safagy na naši základnu ABC Dream Divers.
Na letišti byl při odletu trochu rozruch, jelikož paní od ČSA odmítala chvíli akceptovat naši nadváhu (rozuměj výbavy). Pravdou je, že mých 46kilo + jedno zavazadlo u Pepy a příručního kufříku i u mě vzbuzoval obavu, zda se letadlo s touto zátěží skutečně zvedne. Avšak pár přátelských slov typu „já už vám nedám ani korunu“ a výhrůžek, že zavolám domů manželce a ta si to s ní vyřídí, padlo na úrodnou půdu a po pohodlném 4,5 hodinovém letu jsme přistáli v Hurghadě.
Tam nás přivítala příjemná teplota necelých 17° (bylo asi pět hodin ráno) a vzhledem k časné hodině i příjemně rozespalé, poloprázdné letiště. Následoval přesun autobusem do hotelu a v sedm hodin ráno už jsme čekali na recepci, než nám připraví pokoj. Trvalo to asi 3 hodiny, které utekly jako voda, obzvlášť když jednoho z nás napadlo degustovat na letišti zakoupenou 7* výbornou Metaxu. Myslím, že personál hotelu bude při úklidu příště rychlejší a nenechá nás zbytečně dlouho čekat. Na rozdíl od jiných hostů jsme si ale na nic nestěžovali a neřešili problém, zda all-inclusive pobyt začíná obědem či večeří a jestli pít se může zadarmo už od příjezdu.
Během rána se k nám přidal průzkumný tým Linda & Honza, kteří přicestovali už o dva dříve a seznámili nás s výsledky své činnosti – jídlo dobré, sluníčko svítí, voda trochu studená a fouká vítr (což je v Egyptském ráji surfařů a kiterů poměrně běžné). Úplnou náhodou se na recepci objevila i Kaša z ABC, takže jsme rovnou naplánovali potápění, které mělo začínat hned druhý den ráno.
Jelikož nám přálo počasí, naplánovali jsme na neděli potápění na jednom z nejkrásnějších míst Safagy a 
podle mě i Rudého moře, a to na Panorama reefu. Co lepšího na úvod? Voda měla teplotu 22° (o čtyři stupně méně oproti podzimu) a byla o něco horší viditelnost. I tak měl ale tento ponor, kdy po jedné ruce je útes a na druhé nekonečná modrá dálka a skoro dvěstěmetrová hlubina, své neopakovatelné kouzlo. No, a aby toho nebylo málo, dali jsme si ještě téhož dne noční ponor z lodi – spící napoleon, čtverzubec, obří mořský šnek, španělská tanečnice, co víc chtít.
Další den jsme opět využili klidnějšího moře a vyrazili jsme na další lákadlo zdejšího potápění – vrak Salem Expressu. K tomu jedna zajímavost – po vynoření jsme probírali detaily a bavili se o návštěvě kapitánské kajuty a hlavně jídelny se stoly a křesly. Já si ne a ne vybavit, že bych si stolů všim. No a pak stačilo otočit fotografii o 90 stupňů a stoly byly na světě ….. Ještě, že jsme sebou měli kvalitní pozorovatele :-)
V úterý jsme se vydali na Ras Abu Soma, driftový a zároveň nejhlubší ponor tohoto týdne, který jsme naplánovali do 40metrů. Proud trošku zklamal a nezbylo nám než se přesouvat po vlastní ose, i tak byla ale stěna na Abu Somě nádherná. Současně jsem chtěl vyzkoušet na testovaném počítači MARES ICON HD Net deco mód, tak jsem se rozhodl pobyt ve 40 metrech o trochu prodloužit. Maresu se do deka moc nechtělo (nebo se mi ta doba dlouhá jenom zdála :-) ), ale nakonec se mi přeci jen podařilo ho „přesvědčit“ a ve třinácté minutě ponoru mi hlásil celkový výstupový čas 6minut s deepstopem a jednou dekozastávkou. Z uživatelského hlediska je velice příjemný velký displej, který potřebné zastávky ukazuje jak v číslech, tak i na přehledném grafu. Samotného mě překvapilo, jak komfortní ponor s touto vlajkovou lodí od Marese byl.
No ale, abych se vrátil zpět k potápění. Ve středu jsme si udělali dva pohodové ponory v hloubce 25 a 19 metrů, oba těsně pod hodinu. A ten den nás čekala jedna zcela zásadní životní událost (tedy pro některé z nás). Stačí se podívat na fotografii (lokalita Tobia Arba), a všem bude jasno. Romantika jako blázen, ještě teď mi vlhne oko, když si na to vzpomenu. Odpoledne jsme si zpestřili návštěvou downtownu v Safaze, což je nejchudší část města. Zážitek, který si bude každý jistě dlouho pamatovat, někteří z nás možná celý život.
Ve vodě už nás bylo o jednoho méně, jelikož našeho privátního neurochirurga postihla bohužel záhadná choroba s horečkou (pozor, nejednalo se o nechvalně známého faraona). Příčinou bylo s velkou pravděpodobností žahnutí chapadlem záludné medúzy růžové barvy, které se mu omotalo při předchozím ponoru okolo palce. Štěpána to bohužel vyloučilo z dalšího potápění.
Poslední potápěcí den ve čtvrtek jsme vyrazili ráno už v 5.30 směrem Marsalam na lokalitu Abu Dabbab, což je necelých 200km jižně od Safagy. Cílem bylo fotografování želv a možná i dugonga, pokud budeme mít štěstí. Třešnička na dortu se však bohužel nekonala, jelikož na místě byla díky počasí mizerná viditelnost, ale alespoň jednu želvu se nám podařilo vyfotit. Potkali jsme několik kytarových žraloků, ale to bylo kvůli viditelnosti vše. Musím přiznat, že jsme všichni od této lokality čekali více, ale snad příště.
Abychom si trochu spravili náladu z nevydařeného výletu, vyrazili jsme v pátek před obědem na čtyřkolkách do pouště (jenom pánská část výpravy). Spálil jsem si ruku (konečně nějaké opálení) a nohu (obě levé), ale byl to zážitek. Doporučuji podívat se na fotky, těžko hledat slova pro tu pouštní nádheru!
Na a pak jen večírek na rozloučenou a v sobotu odpoledne odlet směr Ruzyně. Rozloučili jsme se s Egyptem, ale ne na dlouho, další plánovaná akce bude v listopadu, ale tentokrát to bude pravé a nefalšované safari.
Jinak samozřejmě velké díky Kaše, Hanimu, Mahmoudovi (!!), posádce na lodi a dalším za maximální komfort a servis! Tak na podzim.
Petr Řehák
14.4. Panorama reef (south)
14.4. Panorama reef (north)
14.4. Tobia Kebir
15.4. Shaab Sheer
15.4. Salem Expres
16.4. Ras Abu Soma
16.4. Gamul Soraya
17.4. Ras Abu Soma Middle
17.4. Tobia Arba (kde jsme se fotili)
18.4. Marsa Alam – Abu Dabbab Grass
18.4. Marsa Alam – Abu Dabbab Reef
