Letošní letní potápěčský výlet jsme se rozhodli pojmout v rodinném a hlavně sportovním a outdoor duchu a vyrazili jsme proto za cestováním a kempováním do naší oblíbené destinace na Sardinii.
Pořídili jsme nový trochu větší stan a něco dalšího nutného vybavení (zejména pak pípu s chlazením a vynikající sud speciální Štiřínské jedenáctky a vyrazili).
Trajektem jsme cestovali tentokráte z Piombina do Olbie, cestu autem přes noc zvládli všechny děti bez problémů, o poznání lépe než rodiče. Na Sardinii jsme vyrazili severně do Capo d’Orso nedaleko městečka Palau. V Capo d’Orso operují potápěči z Oyster Sub v čele s Beppem Giolittem, který jako instruktor potápění (SSI) působí již od roku 1974.
Kompletní výstroj jsme si nechali na základně (krásně vybavené) a používající nezapomenutelný památečný Citroen k přepravě nákladu. Ponory se odehrávaly u ostrova Caprera ve vzdálenosti 20-30 minut od základny. První den jsme si dali dva jednodušší vyvažovací ponory a pak už si užívaly nádherných scenérií u Caprery. Pro mě osobně byl nejlepší ponor přímo s Beppem k podmořskému útesu plnému gorgonií, který začínal v hloubce 40 metrů a muselo se k němu naplavávat nějakých 200 metrů volnou vodou, ale rozhodně stál za to.
Snažili jsme se ještě přemluvit Beppeho, aby nás vzal k místní specialitě – vraku německého U-BOOTu, avšak bohužel zákaz místních úřadů je neoblomný (vrak se nachází v hloubce přibližně 47 metrů na písečném dně, bohužel však přímo v plavební trase trajektů plujících z Palau do La Madalleny ve frekvenci několikrát do hodiny každým směrem….), tak snad někdy příště. Místní potápěči se snaží věc řešit, ale vzhledem k poloze to bude problém.
Po Capreře jsme se rozhodli změnit bydlení i potápění, a to radikálně, a vyrazili jsme proto do Alghera k jeskyním. Potápění s Michelem, Toninem a Giannim bude jistě patřit letos k tomu nejlepšímu, co jsme pod vodou viděli a zažili. Čistokrevné jeskyně, tunely a kaverny, suché části, prostě všechno, co by uspokojilo i pravého cave divera.
Navštívili jsme legendární Capo Caccio, Deer Cave se záhadnými pozůstatky prajelena, který zde bídně (zřejmě) zahynul před mnoha sty lety a jako poslední, taková třešínka na dortu pro fajnšmekry Ghost Cave, které jsme se zúčastnili ve složení tři instruktoři (NAUI, PADI a CMAS) pod vedením rakouského instruktora Stéphana ze Sardodivers, který byl sice čistokrevný DIRař a GUEař, ale přes to velice příjemný a milý průvodce. Pouze mě mrzelo, že jsem se netuše, kam vyrazíme, vybavil makroobjektivem, abych vyfotil nějakou tu žoužel, které však byl v této nádherné vápencové jeskyni pomálu, zato nádherných stalagnitů a stalaktátů v suchých částech spoustu, co se dá dělat, tak snad na podzim??
S Michelem i se Stéphanem jsme se dohodli, že bychom rádi pokračovali ve spolupráci a proto zvažujeme, že bychom na podzim nabídli zájemcům o Tech kurzy jejich absolvování v Algherských jeskyních, případně možnost pokročilým rekreačním potápěčům vyzkoušet si pravé jeskynní potápění s možností absolvování například kavernového kurzu zakončeného certifikací. U Stéphana by pak bylo možné absolvovat čistokrevný kurz jeskynní potápění s Cave licencí pro fajnšmekry :-)
Věřím, že se Vám budou fotografie v naší galerii líbit a že se na podzim či na jaře příštího roku společně potkáme třeba v některé z jeskyní na Sardinii.
Za Amers.cz
Petr Řehák
