Úvod
Moderní digitální potápěčské počítače se datují do začátků 80. let 20. století, kdežto analogové přístroje simulující sycení tkání plyny a odstranění přes porézní membrány se datují už do 70. let. Analogové přístroje byly omezeny na bezzastávkové potápění a měly krátkou životnost.
Digitální potápěčské počítače se ukázaly jako velmi úspěšné a velmi užitečné hned od začátku, vyvíjející se z několika stolních napodobenin do plných algoritmických zařízení přes směs plynů, otevřený okruh (OC), rebreather (RB), nonstop, dekompresní, hloubkové a rekreační potápění. Potápěčské počítače jsou středně drahé položky, špičkové jednotky mohou stát přes 1 500 USD.
Dekompresní počítač je v podstatě mikroprocesor skládající se z napájecího zdroje, snímače tlaku, převodníku z analogového signálu na digitální, vnitřních hodin, čipu s RAM a ROM a pixelového displeje. Tlakové hodnoty ze snímače jsou převedeny do digitálního formátu převodníkem a odeslány do paměti s uběhnutým časem pro modelové výpočty, obvykle ve tří až deseti sekundových intervalech. Výsledky se zobrazí na obrazovce, včetně zbývajícího času, času zastávek a sycení tkání plynem a případně i hromadění bublin, času pro let, úrovně toxicity kyslíku (CNS a plicní) a případně další upozornění či výstrahy. 3 – 9 voltové články nabízejí většinou dostatek energie pro fungování počítače na pár let (při 100 ponorech ročně). ROM obsahuje modelační program, všechny konstanty a dotazy snímače a hodin. RAM udržuje skladování registrů pro všechny výpočty ponoru, které jsou nakonec odeslány na displej. Počítače je možné nosit na zápěstí, jsou součástí konzolí, nebo dokonce integrovány do průhledových displejů v maskách.
V závislosti na modelu mohou potápěčské počítače signalizovat potápěči zvukové a obrazové výstrahy při různých porušeních. Moderní potápěčské počítače umožňují pod vodou manuálně změnit dýchaný plyn a přeprogramovat tak dekompresní algoritmus. Některé jednotky jsou vybaveny bezdrátovým spojením mezi lahví a počítačem pro čtení tlaku v láhvi. USB spojení potápěčského počítače a stolního počítače pak slouží ke stahování profilů ponoru pro jeho pozdější analýzu a ukládání dat. Aktualizace potápěčských počítačů od výrobců jsou také snadno přístupné ve stejném computer-to -computer režimu. Se softwarem dodávaným výrobcem je plánování ponoru plynule provedeno pomocí stejného algoritmu ze stolního do potápěčského počítače. Plánování a vyhodnocování je uskutečňováno na základě věku, pohlaví, teplotě vody, zátěže, potápěčských zkušeností a dalších souvisejících faktorů. Počítače dnes představují sofistikované zařízení, které nabízí velké množství informací a kontrol pro bezpečné potápění.
Definice
Směsný plyn: libovolná kombinace kyslíku, dusíku a hélia v dýchací směsi vdechovaná a vydechovaná potápěči pod vodou.
OC (Open circuit = Otevřený okruh): podvodní dýchací systém využívající smíšené plyny z láhve, které jsou po výdechu vyčerpány.
RB (Rebreather): podvodní dýchací systém využívající smíšené plyny z láhve, které jsou recirkulovány poté, co je odstraněn oxid uhličitý a z jiné láhve vstříknut kyslík do dýchací smyčky.
RAM: pole ukládání dat v moderním počítači.
ROM: výpočetní pole v moderním počítači, které zpracovává informace, dělá výpočty a posílá na výstup do registrů či displeje.
Potápěčský algoritmus: kombinace plynu a/nebo model tvorby bublin, spolu postupem při výstupu potápěče.
Dekompresní zastávka: nutná pauza při výstupu k bezpečnému odstranění rozpuštěného plynu a/nebo bublin, je založena na modelu. Zastávky jsou obvykle prováděny v krocích po 10 stopách (třech metrech).
Hluboká zastávka: dekompresní zastávka provedená ve velké hloubce pro kontrolu růstu bublin.
Mělká zastávka: dekompresní zastávka provedená v malé hloubce pro odstranění rozpuštěného plynu.
OT (Oxygen toxicity = Kyslíková toxicita): plicní a/nebo CNS nemoc vyplývající z nadměrné expozice kyslíkem v hloubce nebo při vysokém tlaku.
DCS (Dekompresní nemoc): nemoc v důsledku tvorby bublin a poškození tkáně při dýchaní stlačeného plynu v hloubce a příliš rychlém výstupu.
DGM (Model rozpuštěného plynu): model rozdělení těla do částí tkání s hypotetickými poločasy pro sycení a odstranění inertního plynu.
BPM (Model fází bublin): model rozdělení těla do částí tkání s hypotetickými poločasy, které jsou spojené s pronikáním inertního plynu.
Rekreační potápění: potápění se vzduchem či nitroxem nevyžadující dekompresní zastávku.
Technické potápění: potápění se směsmi plynů (kyslík, dusík, helium), OC a RB, do větších hloubek a vyžadující dekompresní zastávku.
Z NAUI journalu Sources volně přeložil a redakčně upravil
Aleš, AMERS.CZ
