V sobotu 19. dubna jsme se vydali ověřit avizovanou pěknou viditelnost lomu Bořená Hora. Praha nebyla na Bílou sobotu ještě zcela vylidněná a tak jsme si před Benešovem pěkně postáli. Po desáté jsme dorazili na místo a už nás vítal Dan a jeho kamarádi vyzbrojeni moravskou slivovičkou. Prozatím jsme museli odolat, neboť jsme lom chtěli prozkoumat hlavně pod hladinou. I když i na souši proběhlo dalších pár úprav pro pohodlí a užitek potápěčů – např. nově vybetonované schody nalevo od hlavního vstupu.
Po krátkém briefingu jsme se vydali na levou ruku prozkoumat mini zátoky, kde v malé hloubce bývá dost ryb. Voda v 6 metrech měla příjemných 10 °C a viditelnost byla určitě sedm metrů. Zvlášť při otočkách byla ale nutná obezřetnost, neboť sedimentu bylo na dně pár centimetrů a vířil se velice snadno. Mezi kameny bylo schováno velké hejno mini okounků. Pod 10 metry došlo k ochlazení na 6 °C a ke snížení viditelnost tak na tři metry. Cestou k náklaďáku jsme pak potkali jednoho ze tří místních mega kaprů.
Cíl druhého ponoru byl jasný – vrtulník Mi-8S Vzdušných sil Armády ČR, který se
nachází v 11 metrech, s lehce zkostnatělým pilotem. Novou atrakcí je auto na střeše, které se nachází v blízkosti vrtulníku. Trochu jsme se tam ještě motali a za chvilku se vydali zpátky. U cvičného plata jsme si ještě vyzkoušeli vypouštění bójky a pak jsme si slivovičku už dopřát mohli.
Po zimě jsme už docela rozpotápěli a je na čase to zúročit – ve středu 30. dubna proto odjíždíme směr Pakoštane si zaslouženě užít trochu moře.
Za Potápěčský klub AMERS
Aleš Krempa
