Poloprázdná letištní hala sama o sobě ukazuje, že už je čas večera. Sedíme na sedačkách a tu se z chodbičky vyloupne Lenka (Ježčice) a za ní sám veliký Jéža. Po chvilce se v hale objevuje Petr s nějakým menším, kulatějším pánem, kterého pověst předchází daleko do předu – je to onen legendární Pepa! To, že mnohé historky* nelžou, zjišťujeme u prvního duty free obchodu, kde bez diskuze dostaneme všichni láhev Metaxy 7hvězd a jde se dál k odbavení (jsem měkota, svou láhev jsem vyměnil za gin Safir Bombay, shledávám to jako pitelnější volbu).
Let do Hurgády proběhl poklidně, většina účastníků spala a zbylí tu a tam nějakou humornou hláškou pobavili spolucestující, co spánek nepřemohl.
*historek s Pepou koluje mnoho a těžko jde vybrat tu nejzajímavější. Alespoň dám vášnivému čtenáři nahlédnout do několika bonmotů…. „hele, to neřeš, na dluhy neprší…“, „.. no nečum jak posraný dítě a pojď..“ a jiné, co vám zlepší náladu.
V Hurgádě si nás vyzvedává místní delegát Eximu. Moc nechce chápat, že na jeho schůzku nedorazíme – jeho smůla. Pepa je obdivuhodný, všechno vyřídí, zařídí a nepotřebuje k tomu angličtinu… „Nazdar, poslouchej mě, chceme pokoj, velkej, rozumíš joo, s výhledem na moře a balkonem… jak nemáš počkej tys mě asi nerozuměl, pokoj, veeeeelkej s výhledem…a balkonem…. „ recepční chvíli tápe, ale pak se raději přizpůsobí. Hotel je klasický egyptský, bazén, pláž, lehátka a restauračka, se systémem barevné náramky na ruce. První den se projdeme po pláži, poobědváme a dáme pauzu. S pivem pod slunečníkem je to pohoda. Při té pohodě vám představím účastníky: Petr (instruktor NAUI), toho netřeba dále představovat, Vláďa – příbramský divemaster vzezření ruského mafiána, ale se zlatým srdcem a dávkou empatie, Pepíka jsme si už představili, Aleš – divemaster, David – výživový specialista a student FTVS, Ondra – také drží movember a nápadně se podobá F.Mercurymu, Jakub – nováček scubadiver, a já s Janičkou.
1. den – Ras Abu Soma, Tobia Sorya
Ráno si nás vyzvedává Kaša z našeho dive centra. Milá slečna, rozdělíme si výstroj a jdeme na loď. Po úvodní instruktáži co kde jak na lodi, jdeme připravit výstroj. První drobný error, mám kratší hadici k inflátoru, tak s Petrem děláme škatulata, abychom optimalizovali pozice komponent na prvním a druhém stupni. Potom breefing o lokalitě a jdeme na to! První ponor (check dive) byl v lokalitě Tobia Sorya. Někteří z nás zjišťují poměrně velkou spotřebu oproti ostatním, ale jsme uklidněni, že by se to mělo rychle zlepšovat.
Po obědě (mimochodem výborném) se s kolegy z Polska vydáváme na druhý 
ponor. Jsme v lokalitě, kde je písek a korály. Krása! Po návratu vysíláme nejlepšího vyjednávače Pepu na nákup raid electric – proti komárům, docela nám předchozí noc nedali spát. „Máš ten stroj proti komárům, no super, kolik za něj chceš… ne, počkej my si jich vezmeme pět, kolik stojej? deset? nedělej si srandu dam ti za něj pět za každej, hele mě nezajímá, že na tom nevyděláš, zatelefonuj svýmu kámošovi, ať jich sem pět přiveze“… co na to říci, nejlépe padne srovnání, kolik věcí nás může naučit Petr v potápění, tolik informací v oblasti bussinesu můžeme převzít od Pepy.
2. Den – Panorama a Middle Reef
Dnes nás čeká pohled do hlubiny. Panorama je útes spadající do hloubky 400m s životem okolo 20m. Mureny, stone-fish, barakudy… nádhera! Kluci zahlédli Napoleona, ale buď se přede mnou styděl nebo jsem slepý, ale já ho nezahlédl. Middle reef je spíše relaxační ponor. A večer mango juice + vodnice;)
3. den – Salem Express a Middle Reef
Trajekt, co se v roce 1991 potopil asi hodinu a půl cesty od Safagy (pozn. redakce, loď se potopila krátce po půlnoci dne 17.12.1991 cestou z přístavu Jeddah/Saudská Arábie do Safagy; oficiálně se uvádí 470 obětí, jejich skutečný počet na přetížené lodi není znám).
Vrak je trochu větší, než jsem čekal a trochu zarostlejší korály. Skupinka začátečníci plave okolo vraku, zatímco druha grupa vedena Vláďou prozkoumává vnitřek garáže a prostory pro cestující. Jak nám později popisují své pocity z vnitřku? … „Atmosféra uvnitř působí rozporuplně, chvíle dobrodružství z objevování vraku střídají pocity rozrušení při pohledu na kufry a vybavení trajektu..“. Náladu zlepšuje místní dlouhodobý domorodec – muréna. Prý už skoro dvoumetrová.. Těžko říci, kolik dělá fantazie, přiblížení způsobené lomem světla a co je realita.. ;)
Druhý ponor ještě před obědem, zanořujeme se na lokalitě Middle Reef těsně nad vrakem malého plavidla, potápěčské safari lodi s neopatrným kapitánem….. Již při sestupu vidíme zbytky koupelny. Mercury první co udělá, opře se o záchod a simuluje žaludeční nevolnost…, směji se do automatiky. Nic, je čas se uklidnit. Ponor vedeme s Janičkou … Po úvodní pantomimické chvilce ve smyslu nežeň tolik, podívej se na Pepu, jak klidně plave, také zvolňujeme a vedeme naší fotoskupinku k zahradám. Nazpět trocha protiproudu zastávka 5/3 a hurá na oběd a siestu …
Je třeba zažít i chvíli společenského života a tak s Kašou sedíme na pivku a povídáme. Pepa pozve místní obsluhu na drink… „hele pocem, na vochutnej, to je meducina, kaine alkohol… dobrý viď…“ já ty jeho bonmoty prostě baštím.
Při nákupu triček ukázal Vláďa zvláštní vyjednávací způsob – jak srazit 30% ceny a ne zcela uškrtit prodavače, přínosné a výchovné. Těsně před večerkou jsme si užili 30 min diska, kde nás večerem provázel DJ Vlaďa za doprovodu tanečně uměleckých kreací Davida a Janičky s občasným křovím mně Ondry a Aleše… Přidala se i parta Rusů, dříve narozených- prostě pěkná tečka na večer.
4. den – Shab Sheer w, Gamul Kebir, Tobia Kebir
Dnešní den nás čeká dobrodružství a zároveň splníme některé z ponorů v Advanced scuba diver kurzu. Po krátké a musím říci velmi efektivní chvilce s Pepou a Petrem ohledně stylu plavání, se mi podařilo v dalším ponoru přiblížit spotřebě Janičky. Ale nepředbíhejme. Jdeme na hloubkový ponor, tj pod třicet metrů a zároveň driftový ponor. Pro neznalé, jde o ponor v proudu, kdy se necháme unášet a loď si nás vyzvedne na jiném konci.
Na palubě je zdánlivý zmatek… Všichni se oblékají a stavějí do dvoustupu a na signál skáčou do vody. Zanoříme se … slovy Járy Cimrmana… já si tu tak ležím a driftuju. :) Dodriftovali jsme k zatáčce, ale proud nás ještě chvilku nesl, takže jsme těch 200m k lodi dokopali.
Odpolední ponor je pohodový. Pak přenosit věci na druhou loď a hurá na noční dobrodružství. První obavy (možná spíše lepší fráze přehnaný respekt) jsou pryč, když vidíme, že světla fungují, jdeme do toho s daleko větším nadšením. Ticho, barvy, noví tvorové, spousta světelných kuželů. Ani obrazem nepopsatelná atmosféra to prostě musíte zažít. Policejní kontrola licence lodi po příjezdu do přístavu proběhla hladce, vše je v pořádku. Večer jdeme ke „Kámoškovi“ na exkurzi. Kámoška je chlápek co umí česky a má krámek oleje/čaj/koření (nejlevnější není, ale zboží působí kvalitně). Potom jen mango juice a spát.
5. den – ponory na vyšumění – Tobia Arba, Tobia Sorya
Dnes se potápíme relaxačně max. do 18m v oblasti s názvem 4 homole (Tobia Arba). Je to jak v krajině perutýnů.. 5 na jednom místě! Potkali jsme 4 čtverzubce (tj. celkem 16 zubů ;-)) a na hladině Kašu, krmící stádo hladových ryb.
Na odpoledním ponoru je vidět jak nám klesá spotřeba! 56 minut a stále máme co dýchat. Je to super!
Večer pro nás pořádá Kaša malou párty v hospodě – spíše diskotéka, ale jsme s Janičkou utahaní, tak že pomalu půjdeme. Náčelník nás ale stahuje zpět, že prý bude za chvíli nějaká show… (asi začínám tušit). Úkol zněl jasně, udržet Janičku v relaxačně tanečním stylu. Nejvíce se v tomto směru obětoval David a Petr. David připravil zednickou disko sestavu! Lopata, lžíce, kolečko spárovačka a ještě jednou…, nechybí ani ‚opa Gangam Style‘ a pohodový Jive – Waterloo/ABBA. Cca 5 min před půlnocí konečně dorazí dort a jde se přát Janičce k životnímu jubileu 30. let. Slovy námořníků pomalu se z mladé kánoe stává životem ostřílená bárka.;)
No každopádně ani já jsem netušil do poslední chvíle, že se něco chystá. Ale jak je vidět jde vše sehnat! i zmrzlinový dort na Sahaře;) Janičku to moc potěšilo – má vlastní exotickou narozeninovou párty.
6. den relaxace se safírem
Ne, opravdu jsme se nemazlili s nerostem, ale ještě zbyla z příjezdu flaška, tak prostě chytáme bronz, pijeme a klábosíme. Každý je chvilku terčem srandy kritiky a humoru. Dnes prostě relaxujeme. Odpoledne zabalíme bagáž … A zítra nás na Ruzyni vítejte chlebem a solí ;) … K večeři je pokus o grilovanou rybu. Pokus bude nutno opakovat, výsledek 2:0, ryba vs kuchař. Makrela na grilu je propadák a tuňák do mrtva to úplně nezachránil (pozn. redaktora – tady si dovolím nesouhlasit, tuňák byl podle mě naprosto vynikající). Alespoň, že byl dobře naložen. Došel nám gin, tak jdeme na mango juice. Uvidíme, co zábavného přinese odletový den ;)
7. den – odlet
2:12 ráno něco pípá. Nemůžu to identifikovat. Aha, telefon co máme pod postelí. Na druhé straně drátu ticho. No to si dělají srandu, info o odletu na nástěnku nevyvěsí, ale pro jistotu nás budí telefonem dříve než brzy. Pepa to hned ráno za horka vysvětlil delegátovi – ten si to za rámeček určitě nedá.
Na letišti otevíráme snídaňové balíčky. Ondra marně hledá šunku od kosti, není ani na dně ani pod balíčkem, to se stává maximálně jednou za … ;-D. Za to máme všichni vajíčko, croissant, alespoň dvě másla a jednu veselou krávu (trojúhelníček) :) Ale lepší, než ten pseudo salám s chemickým sýrem, co byl k dispozici na jídelně. Hold svačinka v Travel Service to jistí. Sedíme vyskládáni na lavičce a čekáme na let a všichni přitom „hladí“ displej svého telefonu.
Za Egyptský výsadek: Petra (náčelníka), Pepu, Aleše, Vláďu, Davida, Ondru, Jakuba, Janičku
V Safaze, 9.11.2013
Vašek Tůma, skoro ASD, režisér, střihač, hlavní korespondent a kronikář výpravy
