V polovině října 09 jsem s manželkou a všemi (dvěma) svými dětmi vyrazil užít poslední letošní slunce na Kypr. Jelikož se jednalo o rodinnou dovolenou, bylo potápění tentokráte pouze jako doplňková aktivita, nicméně i tak se mi nakonec podařilo absolvovat šest ponorů a současně navázat přátelské vztahy s místními potápěči Easy divers.
Cílem potápění na Kypru byla pro mě Zenobia, vrak švédského trajektu plujícího s nákladem 104 nákladních vozů a trailerů z Malmo do Sýrie, která se zde nedaleko Larnaky potopila 7. června 1980 i s nákladem.
Před ponory na Zenobii jsem absolvoval dva ponory nedaleko základy v Protarasu na Cyclops Bay a Caves, oba luxusní rekreační ponory s nádhernou viditelností okolo 40m a v Caves pak proplouvání třemi poměrně dlouhými tunely a bílým pískem se spoustou murén a chobotnic (byť zalezlých). Na ponory mě vyzvedávali ráno před devátou u hotelu, kam mě tak okolo 14.00 odpoledne zase dovezli.
Potápění na Zenobii je parádně zorganizované, v půl osmé ráno mě vyzvedli v hotelu a po desáté jsme se naloďovali v Larnace na loď (původně prý hasičský katamarán z Londýna), o velikosti tak Primátora Ditricha. Na lodi bylo tak k padesáti potápěčům nejrůznějšího vybavení a včetně tekkies a jednoho nadšence s RB. Parádní je, že na lokalitě jsme byli za půl hodiny, loď na místě zakotví a stojí bez pohnutí až do odpoledne a každý se může potápět, jak se mu zlíbí (resp. s vlastním divemasterem). Ponory samotné těžko popisovat, trajekt je obrovský, viditelnost nádherná, spoustu náklaďáků, kabelů, různých hejblátek a koleček. Musím se přiznat, že při proplouvání prostorem u kajut jsem ocenil přítomnost průvodce, jelikož jsem při neustálém koukání do hledáčků foťáku krapet ztrácel orientaci a to hlavně ve chvíli, kdy jsem fotil hajzlík, který jsem měl nad hlavou … nebo snad pod sebou …?! No a po ponorech zlatý hřeb, grilovaná kuřata, rizoto, saláty, točené pivo, kafe atd.
Po Zenobii jsem si dal ještě jedno potápěcí dopoledne na lokalitě Canyon a ještě jednou Caves, jelikož původně plánovaná Kaple byla nepřístupná kvůli příboji.
Co dodat závěrem, příjemné, pohodové potápění s krásně čistou vodou, spíš už Rudé moře než Středozemní. Potápěčů rozumně (pravdou je, že končila sezóna), průvodci příjemní a anglicky hovořící (byli to vesměs Angličani). Kypr samotný mě překvapil svým podnebím, kdy tři hodiny letu z Prahy je i na konci října 30°a voda má 26°. Myslím, že stojí za návštěvu.
Petr Řehák
Fotogalerie k článku zde.