Aktuality

Rebreathery – evoluční oblast potápění

Rebreather

potápění s okruhem otevřeným. Jednoduchá odpověď je, že téměř určitě ne. Toto by však nemělo být bráno jako negativní pohled na tato zařízení. Rebreathery jsou nástroje, a stejně jako všechny nástroje mají své silné a slabé stránky, které se mění podle použití. Důležité je jim dostatečně porozumět.

Tabulka níže shrnuje rysy systémů s otevřeným a uzavřeným okruhem. Kontrasty jsou relativní, ne absolutní. Základní výhodou systémů s otevřeným okruhem je větší jednoduchost. Zatímco některé složitosti systémů s uzavřeným okruhem mohou být zvládnuty prostřednictvím technických a výcvikových řešení, která jsou vlastní těmto zařízením.

Otevřený okruhUzavřený okruh
JednoduchýSložitý
Suchý, studený plynZvlhčený, teplý plyn
Vysoká spotřeba plynuNízká spotřeba plynu
Jednoduchá kontrola vztlakuSložitá kontrola vztlaku
Parciální tlak kyslíku (PO2) se měníPO2 řízen
Dekomprese je neefektivníDekomprese může být optimalizována
Částečná redundancePodstatná redundance
Rozumná kupní cenaVysoká kupní cena
Provozní náklady kolísajíProvozní náklady kolísají
Mimořádné události se často vyvinou rychleMimořádné události se mohou vyvíjet pomalu (některé však rychle)

Zvlhčený, teplý plyn dýchaný v uzavřené dýchací smyčce se nemusí bezprostředně zdát důležitý, ale je zde komfort získaný vyhnutím se suchému plynu a snížením tepelného namáhání, což je do určité míry obvyklé ve většině vod, které prozkoumáváme. Toto může být důležité zejména u dlouhých a opakovaných ponorů.

Nízká spotřeba plynu u rebreatherů je znakem, jehož význam roste s hloubkou. Schopnost znovu využít plyn, místo jeho vydechování do okolního prostředí, může poskytnout dramatický nárůst efektivity. Druhotným efektem je pak snížení bublin, čímž je zařízení tišší pro potápěče a dělá samotného potápěče méně rušivého pro místní život a jakékoli struktury, které by mohly být bublinami ovlivněny. Živočichové jsou obecně méně plaší při použití rebreatherů, viditelnost je v blízkém prostoru zachována a možnost poškození citlivých struktur je snížena.

Kontrola vztlaku u rebreatherů je náročnější. Potápěč nemůže jednoduše změnit objem plic pro jemné ovládání vztlaku. Uzavřený okruh zahrnuje potápěčovy plíce, trubice a nádechový (případně i výdechový) vak neboli „protiplíce“ v rebreatheru. Vztlak se v podstatě nemění v důsledku změn objemu plic. Při přizpůsobování se této realitě potápěči s rebreathery mají tendenci se pohybovat spíše kolem objektů než nahoru a dolu, aby snížili potřebu připustit nebo vypustit plyn ze smyčky. Dodatečné obtíže se mohou dostavit v mělké vodě, kdy si elektronika vynutí automatické doplnění kyslíku do smyčky v objemu vyšším než požadované vypuštění plynu. Protože úspora plynu je hlavním bodem pýchy pro mnoho potápěčů s rebreathery, je toto vskutku nežádoucí. Dalším významným rizikem pro potápěče s rebreathery je ztráta vztlaku, pokud dojde k úbytku plynu ze smyčky. Pokud není ventil uzavřen předtím, než je náustek odstraněn, dojde ke ztrátě objemu smyčky a i pozitivního vztlaku. Poněvadž uzavření náustku může být spíše opomenuto během rozptylující nenadálé události, je toto kritickým prvkem výcviku.

Doplnění kyslíku bylo zmíněno v předchozím odstavci. U většiny v současnosti používaných rebreatherů senzory monitorují parciální tlak kyslíku (PO2) v dýchací smyčce a elektronika spouští elektromagnetický ventil pro přidání kyslíku do smyčky, když klesne pod nastavenou hodnotu (někdy definovanou uživatelem a někdy určenou systémem jako výchozí). Technická řešení dělají sledování a regulaci PO2 spolehlivým a robustním, ale kyslíkové senzory jsou významnou slabinou v systému. Největší výhodou regulace PO2 pro potápění je, že umožňuje optimalizovat dekompresi. Na rozdíl od systémů s otevřeným okruhem, ve kterém PO2 neustále klesá, jak okolní tlak klesá, u rebreatherů může být PO2 udržován na vysoké úrovni, čímž se zlepší gradient vylučování inertního plynu. Nastavená hodnota se obvykle snižuje na nejnižší možnou úroveň, která ještě nevede k narušení vztlaku, jak bylo popsáno výše, ale při uvážlivém použití může umožnit dosažení rovnováhy s cílem optimalizovat bezpečnost a úsporu plynu.

Potápění s rebreathery obecně nabízí větší redundanci než potápění s otevřeným okruhem, závisí to ale na konfiguraci konkrétního systému. Většina potápěčů s otevřeným okruhem má dodatečný druhý stupeň na svém regulátoru, ale méně často zcela redundantní zásobu dýchaného plynu. Většina potápěčů s rebreathery s sebou nese zcela redundantní nouzový systém s otevřeným okruhem, který lze rychle použít v případě poruchy nebo obav o fungování systému. Chytří rebreather potápěči se drží mantry: „V případě pochybností, použij nouzový zdroj“. Potápěči s rebreathery potřebují nést dostatek plynu v otevřeném okruhu, aby mohli bezpečně dokončit ponor s nouzovou zálohou a také by měli přestat využívat smyčku, pokud mají pochybnost o její správné funkci. Vysoká pořizovací cena rebreatherů je určitou překážkou pro větší rozšíření této technologie. Náklady jsou významným faktorem, pokud jde o porovnání s jednoduchými systémy s otevřeným okruhem. Rozdíl se stává mnohem menším pro potápěče, kteří zvažují technické potápění s otevřeným okruhem, kdy početné láhve, regulátory a další vybavení přinášejí rostoucí náklady. V takovém případě se funkční schopnosti rebreatheru stávají mnohem atraktivnějšími. Navíc kromě vybavení je třeba vzít v úvahu i náklady na dýchané médium. Pokud se potápěči přesunou do sféry hloubkového potápění se směsmi na bázi hélia (heliox nebo trimix), pak úspory spojené s recyklací plynu u rebreatherů mohou být značné.

Existuje větší počet významných rizik spojených s potápěním s rebreathery oproti potápění s nekomplikovaným otevřeným okruhem. Hypoxie, stav nedostatku kyslíku, se může vyvinout při dýchání ze smyčky rebreatheru, pokud není řádně sledováno. Hyperoxie, stav nadbytku kyslíku, může rovněž nastat, pokud není dýchání dostatečně monitorováno a/nebo dojde k selhání zařízení. Potřebujeme přiměřenou hladinu kyslíku k udržení vědomí, ale musíme se vyhnout příliš vysoké úrovni nebo riziku život ohrožující kyslíkové toxicity.

Hyperkapnie, vzestup koncentrace oxidu uhličitého, je dalším klíčovým nebezpečím spojeným s rebreathery. Při správném fungování pohlcovač odstraní oxid uhličitý ze smyčky předtím, než je plyn znovu dýchán. Zatímco technická řešení snížila určitá rizika, stále se mohou vyvinout problémy v případě, že rebreather je používán bez pohlcovače, se zaneseným pohlcovačem, s částečně přemostěným pohlcovačem, s nefunkčním zařízením kontrolujícím oběh plynu či dokonce s vysokým průtokem.
Rebreathery mohou rozšířit rozsah potápění, ale rostoucí hloubky zvyšují expozici plynu o vysoké hustotě a dýchacím odporu. Navíc zatímco rebreathery mohou být použity k optimalizaci dekomprese, extrémnější expozice mohou vyvolat dekompresní povinnosti dostatečně závažné pro vznik život ohrožujících stavů, pokud je dekomprese opominuta. Protože jsou zde fyziologické překážky pro přímý výstup, je nesmírně důležité, aby jak potápěč, tak i jeho vybavení byli plně připraveni na konkrétní činnosti.

Využívání rebreatherů se v posledních 20 letech výrazně zvýšilo. I když technická a výcviková řešení pokračují ve snižování rizik, ta zůstávají stále vysoká. Ačkoliv statistiky jsou omezené, riziko ohrožení života spojené s potápěním s rebreathery je vyšší než u potápění s otevřeným okruhem. Využití rebreatherů téměř jistě poroste vzhledem k jejich základním výhodám, ale rizika je stále třeba respektovat.

Rebreathery jsou nástroje a výhody jejich použití musí být v rovnováze s riziky a náklady. Ti, kteří nejsou ochotni se zavázat k větší psychické a fyzické námaze při výcviku a údržbě, by je neměli používat. Ti, kteří nechtějí nést odpovídající redundantní nouzový systém, by je neměli používat. Ti, kteří se nechtějí zavázat k trvalému monitoringu během ponoru, by je neměli používat. Ti, kteří nejsou ochotni v případě pochybností o jejich správné funkčnosti použít redundantní nouzový zdroj, by je neměli používat. Skutečně existuje mnoho důvodů, proč nepoužívat rebreathery, ale pro potápěče s potřebou a odpovědným a angažovaným přístupem mohou být velmi užitečným nástrojem.

Z NAUI journalu Sources volně přeložil a redakčně upravil
Aleš, AMERS.CZ




Comments are closed.

Facebook