V minulém dílu jsme začali mapovat historii potápění v datech podle Jamese Dugena. Šli jsme od starověku, přes středověk, renesanci až do roku 1800. Dnes budeme pokračovat a protože událostí v potápění bylo čím dál víc a podle mě byly stále zajímavější, trochu se budou data zhušťovat a také budou daleko podrobnější. Proto dnes stihneme relativně krátké období od roku 1800 do roku 1870. Nečekejte ale nudu, právě naopak.
1803 Elginovy mramory vyloveny z potopené lodi: Kythéra I., Řecko.
1815 Mute, ponorka pro sto lidí, postavená v New Yorku, USA, Robert Fulton.
1819 Skafandr, přívod vzduchu pimpou: Anglie, Augustus Siebe.
1825 Pět ponorek se zásobou stlačeného vzduchu a kyslíku: Anglie, kapitán Johnson.
1827 Ponorka Le Dauphin, 44 minuty pod hladinou: Les Andelys, Francie, Beaudounin.
1831 Potápěcí koule, ztroskotala při pokusu: Španělsko, Cervo, zachráněno 120000 liber z potopené britské lodi Thetis, z hloubky 50 stop u Rio de Janeira: kapitán Thomas Dickinson.
1832 Ponorka 20 minut pod hladinou: Francie, Villeroi.
1837 Prototyp moderního skafandru: Anglie, Augustus Siebe.
1839 Začátek záchranných prací na Royal George, použití nové techniky, založení první námořní školy pro potápěče: plukovník Charles Pasley, A. Siebe, desátník R.P. Jones.
1841 Kesony se stlačeným vyduchem použity v Chalonnest-sur-Loire při stavbě mostu: Loira, Francie, Triger.
1844 První sestup pod hladinu za vědeckým účelem: Sicílie, prof. H. Milne-Edwards.
1845 Použito ponorné komory Hydrostat v hloubce 100 stop při zvedání bronzových děl z potopené lodi Républicain: Brest, Francie, Dr. Payerne.
Kapitán mérobert: Voyage au fond de la Mer, román, Francie.
1850 Ponorka z železných plátů Brandtaucher, zkušební plavba v Kielu: Německo, Wilhelm Bauer.
1851 První únik z potopené ponorky Brandtaucher v Kielu: Bauer, Witt, Thomsen.
Ponorka pod hladinou deset hodin: Michiganské jezero, USA, Lodner D. Phillips.
1855 M.F.Maury, poručík severoamerického námořnictva: The Physical Geography of the Sea.
Ponorka Mořský Ďábel se potopila 134 krát: Kronštat, Rusko, pokus o fotografování z ponorky, Wilhelm Bauer.
Francouzské námořnictvopoužilo skafandr k sestupu do hloubky 130 stop: Cabirol.
1862 Ponorka El Actineo se zásobou kyslíku se potopila 54 krát, pobyt pod hladinou až 5 hodin: Španělsko, Narciso Monturiol.
35 stop dlouhou ponorku pro severoamerické námořnictvo postavil Villeroi.
1863 Ponorka poháněná motorem na stlačený vzduch – Plongeur, 420 tun: Francie, Siméon Bourgeois, Charles – Marie Brun.
Potápěčský oblek s dýchacím přístrojem na stlačený vzduch (aérophore) a první potápěčská maska: Francie, Benoit Rouquayrol, August Denayrouze.
1864 Ponorka poprve potopila loď, David IV, ponorka Konfederantů, potopila U.S.S. Housatonie, sama se též potopila: Charleston, USA, poručík Dixon, Hunley, Alexander.
Severoamerická ponorka (ruční pohon, šestnáctičlenná posádka, kyslíkový regenerační systém) se potopila.
1865 Ocelová koule, vnější osvětlení, vysílá signály k povrchu, dosáhla hloubky 245 stop: Belle Isle, Francie, Ernest Bazin.
1866 Aerophore předveden řeckým lovcům hub: Francie, Rouquayrol a Denayrouze.
Lékař se potápí aby studoval fyziologii: Francie, Aslphonze Gal.
První samočinné torpédo: Anglie, Whitehead.
1868 Ponorky a motory na stlačený vzduch postavené v Rusku.
Aristide Roger: Voyage sous les Flots, román, Francie.
1869 Jules Verne: Dvacet tisíc mil pod mořem.
1870 Pokus o vyzvednutí potopeného nákladu z galeon ve Vigu: Španělsko, Magen, Sicard, Bazin.
Pokračování příště.
P. Večeřa
