Téměř všichni znají italský ostrov Elba, který spolu s dalšími ostrovy jako Gorgona, Capraia, Pianola, Montecristo, Giglio a Giannutri tvoří Národní Park Toskánské souostroví. Elba se svými rozměry, 18 km na šířku a 24 km na délku, sice nepřipomíná třetí největší italský ostrov, ale i tak je zajímavá a rozmanitá, že jsme letos museli tento krásný ostrov opět navštívit.
V pátek 08.06. jsme se vydali na cestu dlouhou 1250 kilometrů. Cesta uběhla příjemně, bez nehod a komplikací a za sobotního svítání jsme se nalodili na trajekt v Piombinu, což je něco jako italský Třinec nebo Ostrava. Místní o něm říkají, že je to město s jednou nejvyšší kriminalitou v Itálii, ale naštěstí, nikdo z účastníků zájezdu se nemůže k tomuto tématu jakkoliv vyjádřit. Sobota proběhla ve znamení ubytovávání, chystání potápěčské výstroje a aklimatizace, spočívající zejména v seznamování s ostatními účastníky a vytváření u některých doposud nevytvořených buddy týmů.
Plán potápěcích výletů byl jasný, od zátoky v Laconě budeme postupně vyjíždět na další místa a díky vstřícnosti Beppeho, majitele místní potápěčské báze, nebyl problém se domluvit na lokalitě, kam jsme chtěli, s ohledem na aktuální povětrnostní podmínky. Vzhledem k tomu, že potápění na Elbě má svá osvědčená místa, nebyl důvod vymýšlet nové lokality a vsadili jsme na klasiku – Scoglio Che Bara, La Corbella, I Corbelli, Corallina Interna, Corallina Externa, Scoglia della Triglia, Remaiolo a další.
Protože počasí přálo a pod vodou bylo velké množství drobného života, nebyl ponor, abychom neviděli hejna barakud a pražem. Štěstí nám přálo a měli jsme možnost pozorovat i tuňáky, což se nestává každý den. Pozorovat dravce při lovu je opravdu nevšední zážitek.
Nejen potápěním je člověk živ a proto se uskutečnila řada zajímavých výletů, mimo jiné do palírny grappy nebo do místního vinného sklípku.
Hodnotit slovy týdenní výlet na Elbu nebudu, samo za sebe mluví, že celá řada účastníků se již nahlásila na podzimní zářijový termín.
Ve jménu civilizace zapsal Tomáš Absolon
